Zapomněla jsem si večer zatáhnout žaluzie, takže mi už v půl sedmé ráno svítilo slunce do xichtu. Bohužel už jsem nezabrala, tak jsem se alespoň rozhodla mučit děti ranní procházkou do lesa. Výhodou je, že v lese není takové strašné vedro jako mimo něj, nicméně vlivem sucha tam bylo spousta suchých větviček po zemi, což nebylo pro účely procházky moc pohodlné. Děti zprvu brblaly, ale Idušku zainteresovalo, když jsem našla na zemi "plástev" z hmyzího hnízda, kterou si vzala s sebou s tím, že si vychová hmyzí kamarády. Lexu zaujalo až to, když jsme našli kostru nějakého mladého srnce. Kromě plástve a kostí jsme našli čtyři houby, což není nic moc, ale dala jsem je do polévky.
Včera mi Saša dovezl Idušku a naznačoval, že nastala nějaká problematická situace na Vyšehradě. Co jsem pochopila, tak se to asi týká prodavačky, která přišla do práce několikrát ochlastaná, a tak ji museli vyhodit, nebo ostatních řemeslníků z toho spolku, co tam něco vymýšlí bez Saši. Podrobnosti se ke mně nedonesly, ale co tak alespoň povrchně znám ty ostatní řemeslníky, tak s nimi musí být vyloženě radost pracovat (ironie samozřejmě). Mimochodem... přijít do práce pod parou? WTF? Já myslela, že to si můžou dovolit akorát Sapík s Babicou, ale evidentně je to rozšířenější. Tenhle element (nebo spíš ele-mentálka) rozšiřuje již tak zajímavý kolorit toho obchodu. Neonácek, misogyn a ožralá bába... to je jako z nějakého vtipu.
Dneska mi má Saša doručit připomínky k té kupní/darovací smlouvě. To jsem tedy zvědavá, s čím se vytasí... Buď budu příští týden stavět skleník, nebo realizovat "plán B". 😀 Radši bych ten skleník.
Jak je vedro, tak se mi nic nechce. A to musím dneska dodělat půlku hned dvou objednávek. Včera jsem s tím začala, pustila jsem si k tomu Městečko Twin Peaks. Nečekala jsem, že mě to bude tak bavit. "Sovy nejsou tím, čím se zdají být.". 😉
Žádné komentáře:
Okomentovat