Iduška měla dnes závody, o čemž jsem se dozvěděla pár dní předem, protože jsem prostě neměla čas to nějak sledovat a žila jsem v přesvědčení, že ty předchozí byly poslední v této sezóně... Jenže jaksi ne, a tak jsem namísto spánku v sedm ráno rozbalovala koberce a chystala pohoštění.
Závody trvaly 9 hodin, z toho cca 6 nebylo co dělat a trčela jsem na lavičce. Aspoň jsem vybrala ubytko na dovolenou... Tentokrát jsem se překonala, protože jsem odchytla levnou a dobře ohodnocenou nabídku, která je tak blízko pláže, že v podstatě vyjdete z domu a jste na nejlepší pláži ve městě. Taky letenky byly levné. Ve výsledku jsem zpunktovala dovolenou u moře za cenu několika dní v průměrném českém hotelu. Má to trochu nevýhodu - kdyby se nějaký blbec při střelbě raketou netrefil, tak nás repatriují v krabičce od sirek. 😁 Ale prý se to v podstatě nestává. A taky prý končí éra superlevných letenek, takže by si děti měly užít - může to být naposledy. 😁
Po závodech jsme procházely poutí a samozřejmě jsem musela vzít Idušku na nějakou atrakci. Stavět pouť kolem sportovní haly je nečekaně strategické evidentně. Zítra jde na pouť se Sašou, takže ušetřím. Jupí.
Včera mi Saša omylem volal. Prý mi jeho mobil (resp. Messenger) sám od sebe zatelefonoval... což je divný, ale může se stát. Nebo bydlím u Saši v podvědomí.
Žádné komentáře:
Okomentovat