Dneska jsem trochu uklízela v podkroví, protože Lexa si tam chce udělat pokoj. Většinou stačí udělat ve věcech nějaký řád a hned je tam alespoň pohledově více místa. Byla tam spousta krabiček a košíků, ve kterých byla směs různých věcí, často značně nesourodá. Přebírala jsem to a třídila do skupin a narazila jsem i na nějaké věci, které tam zbyly ze svatby. Konkrétně figurky ze svatebního dortu a takové ty připínáčky s mašličkami, které nosí svatebčané. Bylo mi z toho smutno, protože když jsem se vdávala, nepředpokládala jsem, že budu jednou řešit rozvod a tak. Ale to nepředpokládá asi nikdo, kdo se bere.
Taky mám v podkroví ještě kočár, dětské autosedačky, košík na mimino... Chtěla bych vidět do budoucna a kouknout se, jestli budu tyto věci ještě někdy potřebovat, nebo jestli je už můžu s klidem darovat/prodat. To samé s mými svatebními šaty. Ale ty jsou takové univerzální, ty můžu nosit i do divadla, kdybych už se nikdy nevdávala.
Vlastně ani nevím, jestli bych další dítě chtěla, respektive jestli bych ho chtěla v ČR. V některých zemích člověk hned vidí, že jsou k dětem pozitivně nakloněni. Třeba v Itálii, když jsme tam byli s mimi-Iduškou, tak se hodně lidí zastavovalo a komentovalo, že je to "piccolo angelo", ale to bylo možná tím, že blonďatá a bledá Iduška mezi italskými snědými dětmi dost vyčnívala.
V ČR je situace taková, že všichni lomí rukama nad nízkou porodností, ale když to dítě žena porodí, tak se musí smířit s tím, že její příjem se značně zmenší (a tím myslím i příjem, který bude mít v budoucnu), v následujících letech si práci nenajde (protože zaměstnavatelé moc nepreferují ženy s dětmi, navíc nabídka částečných úvazků, které by šlo kombinovat s otevírací dobou školky, je dost bídná), a že společnost najednou začne v podstatě otravovat, když s dětmi půjde někam ven. Protože vysoká porodnost je sice fajn a vítaná, ale běda ti, ženo, pokud nás s těmi dětmi budeš otravovat, chodit s nimi do kavárny, nebo nedejbože třeba do muzea. Ideálně zůstaň zalezlá doma, dokud dětem nebude tak osmnáct, pak je teprve vypusť ven.
Nehledě na to, že když máš dítě, děláš všechno špatně. Nekojíš? Fuj, to dítě sis ani neměla dělat, raději ho hoď do baby boxu. Spíš s dítětem? Akorát ho učíš být na tobě závislé. Nespíš s ním? Jsi hrozná matka, vychováš emočně chladného psychopata. Dáváš mu sladké? Bude nemocné, jsi děsná. Nedáváš mu sladké? Chudák dítě, jsi moc úzkoprsá. Dítě je v ČR prostě skvělá věc pro masochisty, kteří se rádi nechávají ponižovat svým okolím.
Vlastně ani nevím, proč nad tím tak uvažuji. Nemám ani muže.
Žádné komentáře:
Okomentovat