9. září 2026

O misogynii

Obvykle tu nepíšu dvakrát denně, ale dneska jsem narazila na něco, co bych ráda reflektovala. Médii nyní hýbe případ Lindsay Clancy, který se sice odehrál již před delší dobou, ale aktuálně dochází k soudům. Jde o ženu, která usmrtila tři své děti. Případ je zajímavý tím, jak je strašně složitý a komplexní. Kdyby šlo o ženu, které nikdo nepomáhal s jejím psychickým zdravím, snadno by se to svedlo na systém. Kdyby šlo o ženu, která by v rámci poporodní psychózy zabila své děti, opět by to bylo poměrně jednoduché soudit (tedy ne jednoduché, ale "jednoduché", chápeme se?). Tady ale šlo o to, že paní si uvědomovala své psychické potíže, docházela k různým lékařům a ti ji postupně nadopovali takovým koktejlem léků, že by se z toho zbláznil snad i naprosto zdravý jedinec (čímž ji neomlouvám, jen konstatuji, že v tom hrálo roli toto pochybení). Objevují se zprávy, že paní před některými lékaři i tajila, že bere jiné léky, nebo že schválně tajila některé okolnosti svého zdravotního stavu. Také se objevila informace, že rodina měla zaplacené chůvy a že manžel začal pracovat na home office, aby svou ženu podpořil. Ta ho jednoho dne poslala pro léky a pro jídlo a mezitím, co byl pryč, tak svůj čin provedla. Poté skočila z okna - přežila, ale je ochrnutá.

To píšu pro kontext. Já sama vůbec nevím, jak bych to hodnotila... to, jak to plánovala, hovoří pro to, že si byla vědoma, co dělá, na druhou stranu jsem četla ten příšerný mix léků, kterými byla nadopovaná... Také je třeba brát v úvahu, že trpěla poporodní psychózou a že tyto všechny faktory dohromady mohly vést k depersonalizaci a ke ztrátě kontaktu s realitou. Porotě fakt nezávidím, já sama bych měla problém.

Každopádně kolem tohoto případu se vyrojila řada zájmových skupin, které jej využívají jako argument. Jsou zde ženy, které točí videa, kde drží své děti a říkají, že to cítí stejně jako Lindsay. To mi přijde strašně choré. Asi by to chtělo prověřit ze strany příslušných úřadů. Pak jsou tu takové ty skupiny, co propagují kojení atd. (na tom samozřejmě není nic špatného), které tvrdí, že za to může fakt, že jí lékaři říkali, aby přestala kojit a že byla nucená vrátit se do práce. Za mě - mohl to být jeden z přitěžujících faktorů, ale fakt bych to neformulovala tak, že za smrt těch dětí mohlo to, že jejich matce doporučili přestat s kojením. No a pak je tu třetí skupina, která je za mě nejdebilnější, a to jsou chlapi, kteří začali tento případ používat jako příklad toho, že ženy jsou moc emocionální. Jako fakt? Vždyť je to reálně o tom, že ji její stav (léky + psychóza) o emoce připravil. Achjo...

No a k těmto chlapům se přidal náš starý známý - misogyn kovář. Já když ho viděla v diskusi, jak vykládá, že ženy jsou moc emocionální a že przní svoje děti, tak jsem myslela, že se pos.... (což by v souvislosti s dnešním prošlým jogurtem, který jsem snědla, nebylo tak překvapivé). Každopádně jsem mu tam hodila pár vysmívajících se smajlíků. Proč mi to připadalo tak strašně vtipné? Protože o přílišné emocionalitě žen mluví člověk, který se mě snažil nabalit tím, že se chlubil, jak rozflákal stůl v bance, když mu nechtěla pracovnice vyjít vstříc. Ten samý člověk, který se mi chlubil, že když ho nějaký blbec vytroubil, tak na semaforu zastavil a šel mu rozkývat auto. Ten samý člověk, který mi vyprávěl, jak si to vyřídil se svou ex, když po něm chtěla, aby přestal válet ponožky po podlaze. Jako fakt takový člověk vykládá, že jsou ženy příliš emocionální?

Žádné komentáře:

Okomentovat