28. července 2026

Zell am See - den čtvrtý

Dnes je technicky vzato můj poslední den výletu, zítra už jen pojedu domů.

Ráno jsem vyrazila na Top of Salzburg. Bohužel stále chodím jako mámin pověstný naprcaný kačer, tak jsem zvědavá, jestli to vůbec vylezu. Aktuálně sedím v buse a pak přestupuji na další bus do Kaprunu k lanovce.

Začíná být pěkně teplo, ale nahoře prý bude poněkud zima, tak jsem se přinutila vzít si dlouhé kalhoty. Peču se už teď, achjo.

......

Tak nahoře jsem se rozhodně nepekla, bylo tam sedm stupňů. Bylo to tam takové... transcendentální? Ty masy skály, obří kameny a žádná zeleň všude kolem vyvolává pocit malosti a krátkosti vlastního bytí. Ty skály tady jsou miliony a miliony let, člověk jen tak osmdesát roků, když má štěstí. 

O lanovku níž už je to veselejší, jsou tam alpské rostlinky a tráva. Jezera, kolem kterých jsem procházela, mají takovou zvláštní světle modrou barvu, nepodobá se to vodám u nás ani moři.  

......

Konečně jsem se dokodrcala na hotel, takže mám možnost se na tabletu více rozepsat. Do Kaprunu, odkud vyjíždí lanovka na Kitzsteinhorn, kde je těsně pod vrcholem vyhlídka Top of Salzburg (3.029 m n. m.), jsem dojela busem, který byl totálně narvaný turisty - bilancovat mezi tím, zda se vmáčknu na pupek nějakého důchodce, nebo na zadek korpulentní paní, to mi opravdu není komfortní, ale nakonec jsem to přežila. Lanovka až nahoru stála cca 1.400 Kč a několikrát se přestupovalo v závislosti na tom, z jaké stanice se vyjíždělo. Já vyjížděla z jiné stanice, než na jakou jsem pak přijela, takže prvně jsem přestupovala dvakrát a pak pětkrát. 

Ten výškový rozdíl je tak velký, že se člověk při cestě nahoru cítí, jako by vzlétal letadlem - cítila jsem takový ten divný tlak v uších. Na vyhlídce bylo dost chladno - jak už jsem psala, bylo tam 7 °C. Dalo se pak jít až na vrchol, ale byla tam cedule s varováním, že je to možné jen s odpovídajícím vybavením, tak jsem radši nešla. Přímo pod vyhlídkou byl ledovec a také taková "ledová aréna", kde se dalo lyžovat.

Nahoře jsem chvíli pobyla a pak jsem jela dolů. Tentokrát jsem na každé stanici vystoupila a dala si vždy ten nejkratší vyhlídkový okruh, který jsem tam našla - obvykle tak 30 až 40 minut. Čím jsem byla níže, tím více rostlin a zvířat tam bylo. Nahoře byly jen kameny, vypadalo to tam trochu jako na Marsu... měla jsem z toho podobný pocit, jako když jsme byli na Etně. Celkem chápu, že se někdo vzhlédne ve vysokohorské turistice, protože takový pocit je nepřenositelný.

Níže pak začaly přibývat nějaké rostliny, pak i tráva, ovce a krávy. Ovce a kozy byly obzvláště vtipné, velmi hlasitě bečely a mečely a kolemjdoucí turisty to evidentně bavilo více, než ty hory kolem. 😀 Bylo tam i krásné horské jezero, do kterého vtékal nějaký pramen z hory. V místě, kde potok vtékal do jezera, bylo viditelné spojení dvou odlišných barev vody (jakože difúze). Bylo to moc pěkné, ale nešla jsem až dolů, protože jsem se obávala, že bych už nevylezla nahoru.

No a tímto stylem jsem došla/dojela až do centra Kaprunu. Tam jsem zjistila, že je tam letní bobová dráha - 1,5 km dlouhá. Tím padlo rozhodnutí, že tam pojedu ještě jednou a tentokrát i s dětmi, protože tohle se jim bude líbit. Díky MHD zdarma to může být celkem low budget výlet - pokud člověk nechce jet lanovkou, tak toho kromě jídla, případně nějakých vstupů (které ale obvykle nebývají moc drahé), nemusí moc platit. Prostě jen dojede k nějaké přírodní kulise a jde se procházet. Blízko je ještě nějaká další soutěska, pak několik dalších hor a vyhlídek. Viděla jsem tu i nějaký aquapark, obří lázeňský komplex... no prostě na pár dní je tu zábavy dost. Jako bonus jsem tu (kromě jednoho Mekáče) nenarazila na žádná rychlá občerstvení. 

Blbá je ta cesta busem... vlastně ideální by bylo jet autem, tady auto někde odstavit a pak si vozit zadarmo zadek busem a vlakem. Pravděpodobně díky dotování MHD tu je volných míst na parkování tři prde.., jak jsem si všimla. No ale to bych se musela naučit jezdit delší trasy. 😬

Zítra vstávám fakt brzo, už ve čtyři třicet ráno, abych stihla MHD k vlakovému nádraží, takže jsem si všechno nachystala s předstihem. Vyjdu o něco dříve, protože mě fakt bolí nohy a nevím, jestli zvládnu čile pobíhat mezi zastávkami. Taky jsem už zvládla nakoupit suvenýry - původně jsem chtěla koupit další magnety, ale pak jsem se rozhodla pro klobásy se zvěřinou. 😁

Žádné komentáře:

Okomentovat