24. července 2026

Zdravotní a klimatické okénko

Dneska tu máme takové menší zdravotní okénko. Ségra šla na gastroenterologii, protože po otci podědila nespecifické trávicí potíže, které se objevují bez zjevného spouštěče. Prý to je naposledy, co tam šla, protože musela podrobnosti o svých problémech líčit takovému mladému modrookému doktorovi. Snažila jsem se ji přesvědčit, že je zvyklý, protože mu denně xy lidí vypráví o tom, co a v jakém skupenství z nich vychází, ale asi jsem ji moc nepřesvědčila. Myslím, že ty její problémy souvisí se stresem. Já něco takového měla taky, a to v období před rozchodem, kdy jsem se cítila hodně přepracovaná, v permanentním stresu a tak nějak... asi bych to popsala jako neschopná emocí a depersonalizovaná. Když jsem přestala mít dvě práce, tak se to zanedlouho srovnalo samo. Teď už by se zase podle mých trávicích pochodů mohl řídit Greenwichský střední čas.

A taky jsem se dověděla, že Jirkovi se vrátily závažné zdravotní problémy, o kterých jsem si myslela, že už se jich zbavil. To není zrovna dobrá zpráva, ale čeká se na další vyšetření a je jistá naděje, že to nebude tak hrozné, jak to zní. Tak snad, no... 

První dva dny, co budu v Rakousku, bude nejspíše dost chcát. Z toho teda moc radost nemám - původně mělo být celou dobu mého pobytu pěkně, ale počasí na horách se evidentně dost rychle mění. Musela jsem si přebalit batoh, který byl nastavený na pěkné, případně převážně pěkné počasí. Doufám, že aspoň ten poslední den mi vyjde a já se dotrmácím na ten ledovec. To by bylo fakt dost na prd, kdybych jela k horskému jezeru a kvůli bouřkám a dešti se musela jen poflakovat po kavárnách. Při bouřkách zavírají i tu Lichtenštejnskou soutěsku, která mě inspirovala k tomu, abych tam vůbec jela. Že já debil neletěla do Benátek, což byl ostatně můj první nápad (a cenově to vycházelo dost podobně), nebo do Neapole, což byl můj druhý nápad.

V důsledku bych celkem ocenila, kdyby někdo jel se mnou. Přeci jen náhradní program se ve dvou vymýšlí lépe než v jednom. No vlastně cokoli se ve dvou řeší lépe než v jednom, ale v krizových situacích, když se něco podělá, se to projeví tak nějak intenzivněji. Bezprostředně jsem to zjistila, když jsem byla s dětmi v Budapešti, nastoupili jsme na špatný spoj a já to musela za pochodu napravovat. Vzhledem k tomu, že ani jedno z mých dětí zatím nedisponuje schopností takové problémy řešit, byla mi jejich přítomnost objektivně celkem k ničemu, ale subjektivně jsem byla ráda, že tam se mnou prostě někdo je. 

No nic, prostě to budu muset zvládnout. Bude to taková zatěžkávací zkouška.

Volala mi Iduška z tábora - gró jejího sdělení bylo v tom, že už se těší k moři. Výhoda je, že srpen je na Kypru nejteplejším obdobím v roce s prakticky nulovými srážkami. Jinak řečeno - nehrozí, že by celou dovolenou propršelo.

Žádné komentáře:

Okomentovat