11. června 2026

O bující zeleni a Netflixu

Šla jsem dnes na procházku se psem a cestou jsem si říkala, jak máme v okolí krásnou přírodu. Škoda těch idiotů, kterých je v naší zemi také požehnaně. Stačí kliknout na komentáře u jakéhokoli FB příspěvku o válce na UA, očkování, kondenzačních čarách za letadly,... no asi vlastně na jakýkoli příspěvek. Každopádně zpět k tématu. Šla jsem cestou k lesu a nad ní roste mnoho stromů. V posledních dnech často pršelo, což vyhnalo rostliny do výšky i do šířky a na té cestě to vypadalo skoro jako nějaký zelený tunel. Pak jsem přišla domů a zjistila jsem, že mi v záhoně vyrašil salát a ředkvičky a z nějakého záhadného důvodu asi i okurky nebo dýně, které jsem sice vůbec nesázela, ale budiž. No a bohužel vyrašila i tráva, což mě už začíná dost štvát, protože kdo to má pořád sekat - tak jsem začala hledat nějakou robotickou sekačku, která by můj problém vyřešila. Problém je, že takové ty levnější (kolem 20k) jsou určené pro perfektně ohraničené a naprosto rovné zahrady, což ta naše rozhodně není. I když srovnám krtince, uklidím kameny a tak, tak stejně tu je řada keřů, záhonků a dalších překážek, se kterými by si levnější sekačka těžko poradila. Také do rovnosti má pozemek dost daleko, takže pohon na všechna kola a lidar bude nutností. Když to sečtu kolem a kolem, tak na svou zahradu budu potřebovat sekačku, která bude stát asi jako ojetější škodovka. To mám radost.

Objevila jsem včera perfektní seriál na Netflixu. Je to jihokorejská produkce a jmenuje se to My vás naučíme. Má to deset dílů a další řada se neplánuje (škoda). Děj je v prvních dvou dílech dost jednoduchý a pokud divák někdy učil v průměrné české škole, tak u toho pocítí velké zadostiučinění. Celé se to týká problémů se šikanou ve škole, většinou jde o šikanu učitelů žáky, ale postupně se seriál stává komplexnější a jde i o zkorumpované učitele, nebo o šikanu učitelů ze strany rodičů. Každý díl řeší jeden případ (a samozřejmě jsou tam pak problémy, které se táhnou celým seriálem, jako osudy hlavních vyšetřovatelů a tak) - v prvním díle jde o školu, kde umře student, kterého šikanovali jeho spolužáci, přičemž učitelé mají strach zasáhnout, protože se bojí žáků, takže je kryjí. Do situace vstupuje nově zřízený úřad pod ministerstvem školství (jmenuje se to ÚOPV, tedy Úřad pro ochranu práva na vzdělávání), jehož inspektor může v zájmu ochrany vzdělávání porušovat zákon, takže hned v prvním díle vrazí do třídy a šikanátory tam dosti brutálně zbuší na hromádku. 

Jako ano... v jistém kontextu je to trochu divné a takoví ti pedagogičtí influenceři, kteří dávají každé provinění žáka na vinu učiteli (protože děti prostě nemůžou být zlé a zákeřné, že jo, na vině je vždy učitel, protože je neschopný a neumí je dostatečně zainteresovat... ironie samozřejmě), z toho mají určitě minimálně grand mal, ale je to hodně kulturně podmíněné. V Jižní Korey je prostě úplně jiné pojetí vzdělávacího systému a šikana tam fakt bují (četla jsem román, který to zpracovává, a ten je fakt brutální), takže je třeba koukat na to touto optikou. Obecně jsou tam problémy, které můžeme pozorovat i u nás (fyzická šikana a její zakrývání, bagatelizace psychické šikany, šikana učitelů ze strany rodičů, kteří je otravují v jejich osobním volnu a mají na ně naprosto neadekvátní požadavky, šikana učitelů ze strany žáků, kteří je postují na sociální sítě), ale pak problémy, které jsou specifické pro Jižní Koreu, jako různé školní gangy, distribuce syntetických drog a tak.

V sobotu má Ida závody v Jihlavě. Je to tentokrát nějaká komornější záležitosti - ani nejsou na rgform.eu, takže to snad bude trvat relativně krátce a budeme si pak moci zajít do Cityparku. Koukala jsem, že tam zrovna dávají v kině Mandaloriana, ale bohužel s Idou, která je extra otravná, pokud má dělat něco, co ji nebaví, to asi nepůjde, takže si tam budu muset zajet znovu bez dětí. 

Sushi, které jsem dělala předevčírem, dopadlo dobře, dokonce i ta japonská majonéza se mi nakonec povedla. Než jsem vychytala, jak pracovat s ponorným mixérem tak, aby vznikla majonéza, chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem ten grif dostala do ruky. Takže teď se můžu chlubit tím, že když už používám majonézu, tak jen tu domácí. Dneska pro změnu vyzkouším obalovaný květák v horkovzdušné fritéze. Poslední dobou ji používám docela často, vlastně je to relativně rychlé řešení večeře, když se člověku nechce dělat nic složitého. 

Žádné komentáře:

Okomentovat