9. června 2026

O kotníku a japonské majonéze

Musím trochu aktualizovat stav svého kotníku, protože se mi včera ještě podařilo šlápnout do krtčí hromádky a to mě definitivně poslalo do Dr. Maxe pro obinadlo... Myslela jsem si, že to mám vyvrknuté, protože mi opuchnul kotník a mám tam podlitinu, taky jsem na tu nohu nemohla došlápnout a bolelo to jako 🐖. Večer jsem to ale namazala octanovým krémem, nadopovala se hořčíkem a trochu jsem to protáhla... no a ráno už to bylo mnohem lepší. Nevím, co z toho zabralo, jestli vůbec něco, ale asi to nebylo vyvrknuté, jen natažené. Ještě že tak, v sobotu jedu s Idou na závody a nevím, jak bych tam jela s vyvrknutým kotníkem.

Rozhodla jsem se dneska trochu zaexperimentovat a udělat sushi na plech. Našla jsem recept, ve kterém je ale žervé (či jiný krémový sýr), což mi přišlo dost nejaponské... a sushi ve tvaru placky už je nejaponské dost, nepřišlo mi proto vhodné to ještě prznit mléčnými výrobky, které byly Japoncům v historii dost cizí, což vím díky skvělému seriálu Modrooký samuraj. Udělám tedy namísto toho japonskou majonézu, která se od takové té "tradiční" liší v tom, že není plná éček a nedává se do ní celé vejce, ale jen žloutek. Samozřejmě zdravé to moc není, furt je to syrové vajíčko s olejem (v podstatě).

Mám trochu černé svědomí z toho, že jsem aktuálně moc nestíhala pracovat na zahradě. Prvně jsem měla chřipku, pak jsem si zranila nohu, a teď mám tedy kombinaci ne úplně fit nohy s doznívající chřipkou. A to bych potřebovala posekat zahradu, předělat kompost, udělat vyvýšené záhonky... K tomu mi dělá starosti Lexův prospěch, který není úplně OK - snažím se ho různě motivovat, ale stát nad ním 24/7 a kontrolovat, jestli se učí, to také nemůžu. Asi mu udělám přes prázdniny zostřený režim, aby se to všechno doučil...

8. června 2026

O Odyssee

Dneska mám od rána nějaký smolný den. Ráno, když jsem vstávala vyprovodit Idu do školy, tak mě přepadla křeč v lýtku a nemohla jsem na nohu nějakou dobu pořádně došlápnout. Musela jsem ale na procházku se psem, a tam se mi stalo, že jsem si ještě u té samé nohy zvrtla kotník - naštěstí ne nějak fatálně, nemám ho opuchnutý nebo tak něco, ale slyšela jsem nepříjemné lupnutí, zaznamenala náhlou bolest... a najednou mě přestalo tak moc bolet to lýtko. Na všem zlém je něco dobrého, evidentně.

Ty křeče v noze mám poslední dobou nějak často, budu muset zařadit mezi své supplementy i hořčík. Už teď mám v lékovce na den cca 5 prášků - kdyby to všechno nebyly jen výživové doplňky, připadám si jako průměrný český důchodce.

Ráno jsem otevřela na mobilu zprávy a četla: "Za válku na Ukrajině mohou liberální politiky," prohlásil vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. No, musím říct, že tohle na mé letošní bingo kartě fakt nebylo. Inkluzivita naší vlády je na fakt dobré úrovni, když zmocněnce pro Green Deal dělá debil, který si musí nechávat překládat oficiální zprávy do méně odborné a stručnější formy, aby jim vůbec rozuměl. Když to přenesu do školské rétoriky, tak je to vlastně takové podpůrné opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami... což je poněkud paradoxní, protože Turek je z těch lidí, co inkluzi nesnášejí. 

Když už jsem u těch liberálních politik, tak aktuálně bují velké hroty kolem Odyssey od Christophera Nolana. Osobně se na ten film těším - OK, nebude to historicky přesné, ale myslím, že historická věda už opustila takové to Rankeovské "Zjistit, jak to vlastně bylo." a je nám víceméně jasné, že historickou pravdu zjistit vlastně nelze. Dělat tedy nějaký film s tím, že to uděláme historicky naprosto přesně, je takové honění se za jednorožcem. Můžeme se sice pokusit o co největší historickou přesnost, ale zrovna v případě Odyssey, která je mýtem, mi to nepřijde jako ten primární problém. Hodně lidí si stěžuje na to, že brnění v Odyssey nebudou historicky přesná, protože jsou železná a ne bronzová (pro úplnost - Odyssea se odehrává ještě v době bronzové, ale zapsána byla až v době železné), ale co jsem koukala na první ukázky, tak to je jejich nejmenší problém. Je evidentní, že jsou dělána pro efekt. Ten film má být epický, a to jak po vizuální stránce, tak už proto, že zprostředkovává epos. Jak poznamenala herečka, která hraje Helenu Trojskou (je to mimochodem Afroameričanka, s čímž má mnoho lidí opět problém), ten příběh je univerzální a já s tím souhlasím. Podle mě nejde ani tak o to přesně zachytit prostředí doby bronzové, ale tu atmosféru a... jak to říct... nějaké samé jádro, metapříběh.

Když se vrátím k té herečce, hrající Helenu, tak jsem viděla jeden podcast, kde si autor stěžoval, že není hezká a že Helena má být nejkrásnější žena. K tomu bych měla za (a) to, že krása je dost subjektivní (když vedle sebe postavím svého a ségřina ideálního chlapa, tak se budou lišit jak oheň a voda), a za (b) slovo "krása" nemělo v historii vždy význam, který by se omezoval jen na fyzickou krásu. Například ve staré češtině mělo slovo krása mj. významy jako světlost, lesk, záře, průzračnost, ale i důstojnost, ušlechtilost, vznešenost nebo ozdoba. Když jsem studovala historii a četli jsme středověké texty, právě toto vyučující zdůrazňoval, že když byl nějaký panovník označován za krásného, neznamená to, že vypadal jako Brad Pitt, ale že byl vznešený, vzdělaný, ctnostný... a kromě toho ano, i atraktivní. 

Když se z češtiny přesuneme do starověkého Řecka, tak si můžeme připomenout Platóna, který v Symposiu začíná cesta ke kráse u přitažlivosti ke krásnému tělu, ale postupně přechází ke kráse duše, ke kráse zákonů, poznání a nakonec ke kráse samé, tedy k něčemu nadsmyslovému a téměř božskému. Pro staré Řeky krása nebyla jen vzhled. Byla spojená s řádem, harmonií, ctností, dobrem, vznešeností, výchovou a ideálem lidské dokonalosti. Říci, že Helenu nemůže hrát Afroameričanka, protože není dost krásná, je tedy nejen poněkud nevhodné, ale i dost nepřesné. Helena nemusela být superkrásná, aby uchvátila Parida - mohla být prostě "jen" krásná a kromě toho i ctnostná, vzdělaná, dobrá, vznešená... prostě ho uchvátila svou osobností.

7. června 2026

Jak jsem nakupovala šortky

Musím trochu zkorigovat své nadšení z počítačové sestavy, kterou jsem si pořídila, ale nakonec se mi podařilo všechny problémy překlopit do pozitivna, takže asi OK. Počítač je zatím super, o tom žádná. Problém se objevil u bezdrátové klávesnice, které přestal fungovat mezerník. Napsala jsem tedy na Alzu, kde mi promptně vrátili peníze a napsali mi, ať jim produkt zpět neposílám, ale nechám ho ekologicky zlikvidovat. Zkusím si to ještě opravit - to bych pak měla klávesnici zadarmo. Druhým "problémem" byly repráky u monitoru - podle popisu produktu měl mít monitor repráky, pak jsem ale zjistila, že má jen výstup na sluchátka, což mě trochu zklamalo. Nicméně zjistila jsem, že mám bezdrátový reproduktor, který mi roky ležel nepoužitý v šuplíku, ale teď ho můžu využít jako zvukový výstup k PC, což mě vlastně potěšilo, protože obecně nemám ráda, když mám doma spoustu krámů, které nepoužívám. 

Taky jsem si nastavila domácí síť přes wifi, takže teď nemusím z různých zařízení přesouvat soubory přes fleshky nebo utrácet peníze za cloudy.

Máma mi, když tu byla na grilovačce, říkala, že jsem nějaká moc hubená a že jsem takto hubená nikdy nebyla. Nevím, já si připadám pořád stejná, ale (1) váhu si vzal Saša a já tak nevím, kolik vlastně vážím, a (2) když jsem byla nedávno v Sinsay, protože jsem si chtěla koupit riflové šortky, tak ze mě velikost 34 (nejmenší, kterou tam v dospělém oddělení zrovna měli) prostě spadla a já tak musela zamířit do dětského, kde ale zrovna v mé velikosti (pro 10-11leté děti) měli pouze šortky s Lilo & Stitch, což nevím, jestli je v mém věku úplně vhodné. 😀 Říkala jsem si, že bych asi měla trochu přibrat, ale už teď mi připadá, že jím docela dost... to však může být i iluze, protože když vidím, kolik toho sní jiní lidé, tak to asi dost prostě není. Taky mi dělá problém dojíst i relativně malé porce, jako je třeba takový ten balený perník, což je trochu znamení, že bych prostě víc jíst měla.

A taky bych měla více cvičit, abych nabrala nějakou svalovou hmotu.

Asi mám teď plodné dny a s tím spojené hormony mi vyvolávají podivné (jakože ehm... ne úplně slušné) sny. A tím podivné myslím fakt jako podivné. Divnější už by to bylo, jen kdyby se tam objevil Miloš Zeman. 

No nic, jdu makat, to mě přivede na jiné myšlenky...