Včera mi přišla opora na hroznové víno, dnes jsem ji sestavovala. Člověk by řekl, že taková blbost, a přitom to dalo takovou práci... nejprve jsem musela danou plochu vysekat a vyplet, což vzhledem k obsahu kopřiv bylo poměrně bolestivou záležitostí (ty svině pálivý se umí ukrýt v porostu tak, aby vás popálily). Následně jsem sestavila oporu - jelikož je vysoká přes dva metry a já jsem trpasličího vzrůstu, nebylo to úplně bez problémů. Své udělalo i to, že návod jaksi končil v půlce. Prvně jsem myslela, že jsem někde část ztratila, ale ne, prostě se neobtěžovali to udělat pořádně, ale naštěstí jsem celkem inteligentní, takže jsem si to prostě domyslela. No a nakonec jsem na to musela navázat to víno, což byla další potíž, jelikož už mi roste u zdi nějakou dobu a bylo třeba z něj vyprostit zrezlý kovový žebřík. Sakumprásk mi to zabralo tak 2 hodiny.
Pak jsem si řekla, že když už vyřizuji staré zahradní resty, mohla bych se dát do vykopávání železných tyčí, které byly zadělané do země jako opory k rybízu a angreštu, ale vzhledem k tomu, že jsem tyto plodiny sdružila do jednoho pásu u plotu, už není třeba mít uprostřed zahrady na random nastrkané železné tyče. Dvě ze tří se mi podařilo vyndat bez větších problémů (jakože nadřela jsem se, ale ne tak moc), jenže u té třetí se ukázalo, že je pod zemí ohlá, takže nešla vytáhnout bez zásahu do terénu. Tak jsem vzala rýč a začala rýt kolem té tyče. Zdálo se, že to nemá konce, už už jsem byla připravená na to, že na mě z té díry vykoukne nějaký domorodý obyvatel Austrálie, ale nakonec se mi to povedlo.
Moje sebevědomí bylo tím úspěchem značně posílené, takže jsem se dala i do vykopávání kořenů ze starých dřevin, které jsou rozeseté různě po zahradě a dělají problémy, když se přes ně přejede sekačkou. Vykopala jsem dva pozůstatky angreštu, ale když jsem chtěla vykopat kmínek (či spíše soustavu kmínků) po keři, který jsem nedávno likvidovala, tak jsem dost pohořela. Na to by byl potřeba nějakej pořádnej chlap, ne čtyřicetikilová žena. Pokusím se říct Lexovi, může to brát jako domácí posilovnu. Dám mu to za úkol, zatímco budu běhat po Alpách, aby neseděl celou dobu u počítače. 😀
Taky jsem dneska konečně dokončila smlouvu ohledně domu... jsem zvědavá, jestli to banka schválí, ale vzhledem k tomu, že dle zákona jsem stále Sašova manželka, platím hypotéku a vykreslila jsem se v žádosti jako hlavní donátor rekonstrukcí, tak snad to vyjde. Jestli ne, tak nevím, mám několik záložních plánů, ale snad je nebudu muset použít.
Žádné komentáře:
Okomentovat