Přišel mi dneska do datovky dopis. Nejprve jsem se lekla, že jsem někde spáchala přestupek, ale nakonec to bylo ještě horší, jelikož to bylo oznámení o zvýšení záloh pro OSVČ. Začínám si říkat, že ségra na to nejde úplně hloupě, když si dělá jedno dítě za druhým v podezřelém čtyřletém intervalu. Rodičák sice není nic moc, ale když si vezmu, kolik ušetří na odvodech, daních... pokud navíc potomstvo bude co k čemu, třeba se jí v budoucnu složí na dovolenou a nestrčí ji do domova důchodců. Má v tomto ohledu už hodně příslovečných želízek v ohni. Do teď jsem si myslela, že je prostě nedostatečně poučená o antikoncepci, ale možná je to spíš promyšlená ekonomická strategie.
Po dlouhé době se mi ozval K. Má teď tragédii v rodině, tak se asi potřeboval vykecat. Tragédie v rodině mu ovšem evidentně nijak nebrání v tom, aby se ze mě nepokusil vydyndat nějaké setkání. 🤦♀️ Já těm mužům nerozumím.
Když jsme u mužů, Saša evidentně naopak vůbec nejeví zájem se se mnou nějak setkávat. Ještě před pár dny mi přišlo, že dveře nejsou v tomto smyslu zcela uzavřeny (no nebo spíš působil utrápeně a já to interpretovala jako snadnou kořist), ale teď nevím... přijde mi, že na mě docela dlabe. Na druhou stranu dokud mi nepíše, nechodí sem a nevidím ho, jsem celkem v pohodě, naopak kontakt a zejména setkání ve mně spouští plané naděje, nebo naopak pocit beznaděje. A to není dobré. Jsem pak smutná a nemůžu spát a musím o tom hodně přemýšlet.
Žádné komentáře:
Okomentovat