Jak jsem vařila kaši ve spánku

Dneska jsem měla "magický" zážitek s časovým posunem. Usnula jsem (znovu) v devět ráno a vzbudila jsem se v poledne. 😬 Přitom bych přísahala, že jsem si zdřímla jen na pět minut. Mezitím jsem asi byla ještě aktivní, protože Iduška tvrdila, že jsem jí připravila k snídani ovesnou kaši. Jsem asi dokonalá matka, protože vařit ovesnou kaši ve spánku... to chce hodně zkušeností se spánkovou deprivací.

Byla jsem z toho poněkud vyvedená z míry a měla jsem černé svědomí, že takto prochrápu celé dopoledne, tak jsem aspoň udělala všechno prádlo, co jsem měla připravené na poskládání a uklizení do skříně, spárovala jsem všechny ponožky a nahrála nějaké knížky z půdy na Vinted. Abych se probudila, pustila jsem si k tomu Sibiřanův stream k Terce Milionářce. Hodně jeho názorů mi nesedí, ale zrovna s tímto souzním - ona má fakt divné názory na muže. Myslím ale, že to není proto, že by byla nějak hloupá, ale řekla bych, že se prostě vzhlédla v takových těch YouTuberkách, které jsou manželky pracháčů a z nudy točí podcasty o tom, jak si "vymanifestovat" bohatství a jak každý muž musí vydělávat aspoň milion měsíčně, aby si zasloužil dobrou ženu. Přitom je to celé jen o tom, že měly štěstí a "klofly" zazobaného partnera, jinak by si pravděpodobně žily v diametrálně odlišném standardu. No prostě myslím, že chování Terezy je determinováno kombinací nedostatku životních zkušeností, naivity a snahy se prezentovat tak, jak to neodpovídá realitě. Takové fake it till you make it. 

Na druhou stranu je zajímavé, že když přijde s takovými zcestnými nároky na muže žena, tak je to veřejně dehonestováno v míře až neodpovídající skutečnému "provinění", ale u mužů je to vlastně takový standard. Opět bych si půjčila jako příklad kováře. Píšu tu o něm tak často, až je to divné, ale je to vlastně dílem mého rozčarování z toho, že si ode mě nechal nakukat know how a pak se vykašlal na nějakou finanční odměnu za odvedenou práci. Mám takový dojem, že mi chtěl dát úplně jiný druh "odměny", ale to radši zůstanu zcela bez odměny...

Zpět k tomu příkladu. Co jsem tak zachytila z rozhovorů, kovář od ženy očekává, že bude pěkně vypadat, bude pracovitá, starat se o děti, vařit, uklízet a být mu po vůli, kdykoli si řekne. Oproti tomu on jí nabídne to, že mu bude zatěžko zvednout špinavé ponožky z podlahy, na žádost o vynesení koše bude reagovat pasivně agresivně (pokud žena nezvolí ten správný tón hlasu), nebude schopen ovládat své emoce a bude předpokládat, že žena se vždy přizpůsobí jeho podnikatelským plánům a momentálním náladám a kdykoli mu nedá, tak bude označena za frigidní krávu. 

To se mi zdá poměrně v nepoměru. Na jedné straně tu máme full servis a tradwife, na straně druhé... sto dvaceti kilového debila, který dělá bordel, nic v domácnosti neudělá a ani ženiny emoční potřeby nenaplní. 

Abych to shrnula, někteří chlapi žijí v představě, že zatímco žena musí splňovat xy často nesmyslných požadavků, u nich je to jedno, oni se mohou chovat hnusně, ženu ponižovat a kritizovat.

Asi proto je čím dál víc žen raději svobodných, což muži mnohdy interpretují tak, že ženy chtějí vysportovaného milionáře, co jim bude denně nosit kytky a k Vánocům jim kupovat šperky od Cartiera (jak si to představuje Terka Milionářka).

Tak to ale není, jen prostě ženy nechtějí kováře. Zde bych si vzala za příklad sebe. Než bych byla s někým, kdo se chová jako kovář, tak bych byla radši do konce života sama (a hojně nakupovala na Růžovém slonovi, haha). Nicméně to neznamená, že potřebuji mít doma dokonalého chlapa. Nepotřebuji chlapa s vysokým platem a břišákama, stačí, že se ke mně bude chovat pěkně. Život stejně přinese dluhy, nemoc, nezaměstnanost a další průsery. To všechno se dá nějak zvládnout vedle člověka, který je vám oporou a který se chová tak, jako by mu na vás záleželo. Mnohem hůř se podle mě zvládá život vedle někoho, kdo má třeba peníze a jiné „kvality“, ale vy se vedle něj cítíte sami.