29. prosince 2020

Jak jsem si rozšířila knihovnu

Letošní Vánoce jsem tradičně nestíhala. Uklízet jsem začala den před Štědrým dnem, cukroví jsem pekla těsně před štědrovečerní večeří. Ale stromek, ten jsme letos měli nejhezčí z rodiny - ten mámin připomínal šikmou věž v Pise a kritéria mé tchýně při výběru stromku jsou "vysoký a levný", takže měla asi dvoumetrové koště s deseti větvemi. Naše košatá kavkazská jedlička to vyhrála na plné čáře. Také jsem si na ni konečně pověsila lampičky, které jsme měli, když jsem byla malá - shánět je bylo docela problematické, ale nakonec Saša zjistil, že je na objednávku vyrábí jedna česká firma. Pod stromečkem jsem našla dvě knihy, které jsem si u rodiny „objednala", a sice Bílou horu od Chalineho a Království v pohybu od Žemličky. Sama jsem si pak nadělila knížku Tři kameny jsou zeď, která mi připomíná slavné Bohy, hroby a učence.

To mi připomnělo, že se mi před pár týdny stala zajímavá věc. Když jsem hledala, co by mi tak příbuzenstvo mohlo k Vánocům pořídit za knihy, narazila jsem na Databázi knih v komentářích na uživatelku, která vykazovala dosti náckovské sklony. Když jsem četla dál, zjistila jsem, že jde de facto o popíračku holocaustu, která navíc studuje historii na Karlovce. Tady udělali soudruzi z Karlovy univerzity očividně nějakou chybu. S popírači holocaustu mám mnohaleté zkušenosti, protože jich jakousi zvláštní shodou náhod mám poměrně dost mezi známými. Až na dva kousky nejde o úplné idioty, takže člověk musí chvíli poslouchat, než zjistí, že ta jejich argumentace je nějaká pochybná. Stejné to bylo i s touto uživatelkou, která na první pohled zněla poměrně chytře, dokud člověk neodhalil, že rádoby chytrými komentáři pouze manipuluje s fakty pod záminkou korektní práce s historickými prameny. Vlastně používala úplně stejné argumenty jako můj známý Marsta, jehož debaty o Hitlerovi a holocaustu se točí kolem těchto tvrzení:

  • Jsem student historie a tak to vím lépe než ti, kteří jsou laici.
    (Což bohužel například já říct nemohu, protože společně s magisterským diplomem mi zapomněli dát patent na rozum :-( .)
  • Morálka je relativní, takže je v pořádku, že holocaust nehodnotím jako něco hrozného.
    (Jenže to není důvod, proč popírat jeho existenci.)
  • Na historii nás učili, že máme číst i názorové oponenty a být k literatuře kritičtí.
    (Jo, ale rozhodně neříkali, že máme začít adorovat Hitlera, protože je to názorový oponent.)
  • Ti, kteří říkají, že Mein Kampf, Goebbelsovy deníky apod. jsou historický odpad, jsou pseudohistorici.
    (Typický argument kohokoli, kdo s někým nesouhlasí - označit protivníka za nekompetentního je starý způsob, jak jej zkompromitovat v očích ostatních a získat pro sebe zdání odbornosti.)
  • Hitler měl rád zvířata a neříkej, že to není pravda.
    (Pravda to možná je, ale když řekneš A, měl by jsi říci i B, zvláště když se snažíš vzbudit dojem seriózního historika - jinak děláš to, co sám kritizuješ, a sice manipuluješ s fakty.)
  • Ti, kteří říkají, že Hitler byl magor a holocaust špatný, jsou oběťmi tradičního výkladu dějin.
    (To, že je něco tradiční, ještě neznamená, že je to automaticky špatně - úkolem historického revizionismu má být přehodnocovat to, na co se díváme špatnou optikou, protože jsme něčemu nevěnovali dostatek pozornosti, ne tvrdit, že holocaust nebyl, jen protože tradičně směřující historici říkají opak.)
  • David Irving je vědec, který byl zneužit pro potření pokusů o vědecké zkoumání holocaustu.
    (David Irving je především pseudovědec, který se snažil manipulovat s daty pro svůj účel - to, že jeho postup vykazoval rysy vědeckosti, z něj ještě hodnověrného vědce nedělá.)
  • Mezi oběti holocaustu byli započítáni i ti, kteří zemřeli na jiné příčiny, takže počet obětí je ve skutečnosti mnohem nižší.
    (Alternativou tohoto tvrzení je konstatování, že ti Židé neumřeli, ale emigrovali. Obojí je blbost. Ohledně počtu obětí holocaustu nepanuje obecná shoda, jestli to však bylo pět milionů místo sedmi milionů, nedělá to problém menším.)
No abych to shrnula - debatovat s odpůrci holocaustu a adoranty Hitlera (kteří vám v některých případech budou tvrdit, že jej neadorují, ale pouze obdivují, což je prý velký rozdíl) nemá smysl - je to jako debatovat s věřícími o tom, že jejich bůh (ať už je to jakýkoli) neexistuje. Můžete tak maximálně doufat, že je to časem přejde, nebo že si přestanou dávat pozor a projeví se natolik, že jejich výroky budou sankcionovatelné. Co mne však děsí je skutečnost, že odpůrci holocaustu a obdivovatelé Hitlerova díla se nenachází pouze mezi nízkopříjmovými nedouky, ale i mezi relativně chytrými lidmi, kteří na své stanovisko umí nabalit rádoby odborný marast, kterému leckdo uvěří. Pravděpodobně tomu věří i oni sami.