Dneska byl zajímavý den... když jsem psala minulý článek, tak jsem netušila, že před naším domem stojí dvě policejní auta, mobilní laboratoř, pohřebák a koroner. Když jsem šla pro něco do koupelny, všimla jsem si, že na vnější straně plotu stojí velké policejní auto (ta mobilní laboratoř). Prvně mi nedošlo, o co jde, a tak moje první myšlenka byla, že Saša udělal nějaký průser. Což je dost zajímavé, upřímně bych řekla, že by mě měl v takové situaci napadnout spíš Lexa, ale vzhledem k tomu, že Saša se jaksi vrátil do své pubertální éry a podle toho se také chová, tak to vlastně asi dává smysl...
Jelikož jsem byla přesvědčená o tom, že mi každou chvíli zazvoní policajti u dveří, vyšla jsem preventivně ven a šla jsem obhlédnout situaci. V tu chvíli jsem uviděla auto koronera a ne úplně překvapivě i v tomto okamžiku jsem pomyslela na Sašu, konkrétně mi prolétlo hlavou něco jako "definitivně mu přeskočilo a ukončil se" (protože zbavit se mladé ženy, která vás měla ráda a podporovala vás, je celkem bláznovství, které může vést až kdovíkam), ale pak mi došlo, že v takovém případě by logicky koroner nejezdil za mnou, že jo. Tedy se něco stalo u sousedů a jelikož nejsem klepna a bylo mi trapné postávat v takové situaci venku a okounět, zase jsem šla domů.
Taky přišla odpověď od právníka, která je pro mě spíše pozitivní, takže se možná blížím převodu domu a následně rozvodu. Pak budu moci Sašu definitivně odstřihnout a zahojit se. Saša pravděpodobně mou touhu přerušit vazby chápe jako že nejsem nad věcí (jak mi často připomíná), ale pro někoho, kdo opustil a odešel je to snadnější než pro někoho, kdo byl opuštěn. Ostatně svůj distanc a budoucí definitivní odloučení vnímám jako svůj způsob, jak být nad věcí.
Žádné komentáře:
Okomentovat