Chtěla jsem včera mýt okna, ale nemohla jsem najít nabíječku na vysavač na okna (takové to zařízení, kterým vysáváte z oken po jejich hrubém umytí tu špinavou vodu a nedělají se vám díky tomu na oknech šmouhy). Hledala jsem ji snad hodinu, dokonce jsem kvůli tomu uklidila komoru, ale nenašla. Tak jsem si řekla, že místo toho půjdu sekat zahradu - sice mi nefunguje pojezd (Saša sliboval něco v tom smyslu, že ho dá opravit, ale už jsem se s věkem naučila u mužů věřit až skutkům), ale už to fakt chce posekat a říkala jsem si, že si aspoň zaposiluji a ušetřím za fitko. Sekačka mi samozřejmě nešla nastartovat. Byla jsem z toho tak frustrovaná, že se mi chtělo brečet, tak jsem si řekla, že začnu řešit další problém, a sice skleník. Samozřejmě jsem nenašla návod.
Nakonec jsem ostříhala všechny kytky v domě (tj. ostříhala jsem jim uschlé listy a tak, ne že bych je všechny zničila).
Už mě to začíná vážně štvát, jak tu nic nemůžu najít, asi se dám do velkého přebírání věcí a prostě vyházím/podaruji to, co nepotřebuji a nepoužívám. Čím jsem starší, tím víc pochopení nacházím pro minimalismus, protože čím méně věcí máte, tím více máte prostoru pro sebe, nemusíte pořád nic hledat a obecně je to mnohem více osvobozující, nebýt zahlcen věcmi. Dříve jsem byla jako moje ségra, musela jsem si koupit každou kravinu a pak jsem se topila ve věcech, ale s postupem času jsem začala pořád víc přemýšlet o tom, co si kupuju a proč - třeba u oblečení koukám primárně na složení (polyester u mě nemá šanci), u nábytku dávám přednost masivu a univerzálnosti před levným opulentním designem... neříkám, že mě občas nepostihne nějaký impulzivní nákup, ale aktuálně utrácím spíš za jídlo, zážitky a děti než za věci.
No vlastně teď jsem si koupila dva vyvýšené záhony, ale to je součást logického řešení hnusného kompostu.
Je to jako ta logická hádanka s převozníkem, slepicí a liškou, nebo tak nějak (už jsem slyšela i varianty s převozníkem, zelím a kozou). Mám na zahradě hnusný kompost, který se rozpadá a je potřeba jej vyměnit. Už mám vymyšlený kovový kompost na původním místě. Jenže zde přichází nerudovská otázka, a sice "Kam s ním?". Tedy kam s tím původním materiálem, když jej nepůjde přeházet do nového kompostu, který bude na tom původním místě? No tak jsem vymyslela, že koupím dva vyvýšené záhony, tím se vlastně zbavím i drobných větví ze zahrady, do nich dám ten uzrálý kompost (samozřejmě promíchaný se zeminou atd. ...), zbavím se tak kompostu a postavím si nový kompostér.
Před tím samozřejmě musím posekat zahradu a trochu ji uklidit... no je to taková neverending story.
Žádné komentáře:
Okomentovat