Dnešek je od rána úplně podělaný. Brzy ráno jsem musela vést Idušku do školy na bruslení, ovšem auto jsem měla celé zamrzlé a když už se mi podařilo do něj narvat klíč, tak ten tam zamrzl taky. V takových chvílích vzpomínám na to, jak mi Saša přejel klíč od dálkového odemykání sekačkou a chytá mě rapl. Když jsem pak přijela domů a měla jsem ještě tři čtvrtě hodiny před odjezdem do práce, chtěla jsem si udělat těsto na perníčky, načež jsem zjistila, že nemám med. Hned jsem si tedy dva objednala do Alzaboxu - asi poněkud obskurní řešení situace, ale... Nebudu to s cukrovím moc přehánět, udělám tři čtyři druhy a kašlu na to. Beztak je to jen způsob, jak se zabavit a nemít trudné myšlenky, stejně jako zírání na 1000 lb sisters, My 600lb life a podobné creepy záležitosti.
Kapra už mám slíbeného od ségry, která má (respektive její snoubenec má) rybník. Je zajímavé, že když jsem se ptala dětí, co chtějí jíst na štědrovečerní večeři, vyplulo z nich, že kapra, ale že jim nechutná. Takže udělám asi "symbolicky" smaženého kapra a k tomu vinnou klobásu, nebo tak něco, protože už předpokládám, že kapra jíst nebudou. Když to tak po sobě čtu, tak možná Vánoce přispějí k tomu, že přestanu vypadat jako exponát z Dachau.
Saša aktuálně podezřele často tráví večery u své kolegyně - obvykle, když na muže přijde krize středního věku, opouští svou "starou" partnerku a nachází si nějakou mladší a hezčí, když ale už takovou má, evidentně takový muž středního věku jde a najde si nějakou starou vychlastanou vyzobanou slunečnici. A to se říká, že ženy v období přechodu blbnou, mají rozhašené emoce a podobně. Myslím, že na chlapa v období krize středního věku žádná žena v přechodu nemá ani náhodou.
Naštěstí nemám moc čas to hloubkově řešit (takže zůstávám v módu povrchního smutku a naštvání), protože mám hodně práce s vožením dětí od čerta k ďáblu, s pomocí s domácími úkoly, zkoušením, úklidem, zařizováním běžných denních záležitostí a se zakázkami, kterých mám teď bambilion a je obtížné to všechno stihnout. Alespoň budu mít na dárky - něco už mám nakoupeno, ale jde spíš o takové maličkosti, větší dárky budu muset ještě vymyslet. Asi dám každému dítěti nějaké Lego a pak ten výlet do Vídně (a do nekonečna a ještě dál).
Žádné komentáře:
Okomentovat