Dnešní ráno jsem začala menším flameware pod jedním "názorem" na Odysseu. Už na to skoro začínám být alergická, jak jsou Češi odborníci na všechno a přitom na nic. Tentokrát šlo o to, že někdo pozitivně hodnotil Nolanovu Odysseu.
Tady menší odbočka - chystám se na to, až nebudu cestovat, vypravit do Prahy do IMAXu, protože v IMAX kvalitě je to prý masterpiece. Co jsem zatím četla recenze, a tím myslím kriticky relevantní recenze, ne výblitky konzervativních sněhových vloček ve stylu "Búúú, hraje tam černá Helena, tak tomu musím dát odpad na ČSFD", tak je to film, který prostě není pro každého. A tím nemyslím zjednodušující "máš rád film a jsi inteligentní = bude se ti to líbit", to vůbec ne. Myslím tím to, že by mělo jít o film, který se nesnaží být líbivý a zavděčit se všem.
No zpět k tomu flameware. Já se obecně do podobných věcí moc nezapojuji, protože mi to přijde jako zbytečná ztráta času, pokoušet se edukovat pitomce, ale tentokrát to byl až takový pitomec, že jsem se rozhodla vystoupit ze stínu a trochu ho potrolit. Nebudu tu ten blábol citovat doslova, ale šlo o to, že týpek tvrdil, že má vystudované dějiny starověku, načež začal vysvětlovat, že ze soch a bájí přesně víme, jak Řekové vypadali, že Sparťané shazovali ošklivé děti ze skály, přičemž se tato praxe rozšířila po celém Řecku, a že Řekové se Sparťany v čele byli tak posedlí tělesným zjevem, že od toho odvozovali svou urozenost.
No proti takové kravině jsem se musela jako historik ohradit, to se dá pochopit. Týpek má nastudovanou tak maximálně Enigmu. To o shazování dětí ze skály je překonaný mýtus, vyvrácený i archeologickým výzkumem. Nehledě na to, že i dle tohoto mýtu se shazovaly ze skály děti znetvořené a slabé, ne ošklivé... vzhledem k tomu, jak vypadá průměrný novorozenec, by s takovou Řekové asi velmi rychle vymřeli. A že ze soch můžeme zjistit, jak Řekové vypadali, a že vypadali jako novodobí bodybuildeři? To je asi jako kdyby archeologové za dva tisíce let tvrdili, že ve 21. století všechny ženy vypadaly jako Kim Kardashian. Sochy představovaly ideál, dokonce i zobrazení reálných lidí byla často zidealizovaná (asi jako když já si projedu fotku filtrem, než ji fláknu na FB).
Týpkovi bych doporučila začít namísto Enigmy číst třeba Paula Veyna a jeho Věřili Řekové svým mýtům?, ale pochybuji, že by to s takovým nastavením mysli pochopil. A teď tím nemyslím inteligenci, ale to, že aby člověk přijal nějaké složitější myšlenky, musí mít trochu otevřenou mysl a ne se uzavírat do škatulek, které si prekonceptoval.
No nic... pojďme dál.
Dneska vezu s tchánem Idu na tábor. Cestou ještě musím sehnat bílé bavlněné tričko bez potisku, které jsem sice sháněla už včera, ale ne úplně úspěšně. Překvapivě je to dost vzácný artikl, protože prostě evidentně frčí trička s potiskem. Jak na tom nejsou Huntrix, nebo aspoň Lilo a Stitch, tak to asi nikdo nekoupí.
Taky přemýšlím o změně kariéry. Náhodou jsem zabrousila do aplikace ČSSZ, která předpovídá výši důchodu, a byla jsem nemile překvapena tím, jak úžasný důchod mne jako osobu samostatně výdělečně činnou čeká. Tedy není to pro mě úplně tak překvapení, protože to je obecně známo, že OSVČ to mají v tomto ohledu dost blbé, ale říkám si, že jako zaměstnanec bych to měla v mnoha ohledech lepší... nemusela bych se tolik stresovat tím, že moje živnost zanikne, jestli budu mít tolik zakázek, abych zvládla vše poplatit a tak... a také bych měla šanci vyššího důchodu do budoucna. Problém je, že tak úplně nevím, co bych se svými schopnostmi mohla dělat. Proč mě rodiče radši nedali na průmku? Ostatně to je jeden ze směrů, který zvažuji, udělat si rekvalifikaci na něco "průmyslového".
Stres mi přidělává i to, že včera měl Saša řešit pojištění kolem domu a referovat mi o tom - samozřejmě se na to vyprdl. Já dokážu pochopit, že se mu do toho převodu vůbec nechce, já bych na tom asi byla stejně, ale co si jako myslel? To nad tím nepřemýšlel, než se se mnou rozešel? Já asi začínám věřit tezi své kamarádky, že to prostě jen tak plácl ve snaze mě k něčemu přinutit, a pak byl už jen nepříjemně překvapen dalším vývojem situace. Tady se ovšem nabízí úvaha, zda to tehdy nešlo řešit... já nevím... třeba rozumnou promluvou mezi čtyřma očima? No nic...
Žádné komentáře:
Okomentovat