14. května 2026

O samoopalovacích pokusech

Můj experiment se samoopalovákem dopadl tak nějak tak, tak jsem čekala, a sice zhruba dobře, ale s drobnými chybami. Nějak jsem nevychytala, jak dlouho se to opálení tvoří, takže jsem si mezitím asi nějak divně sedla/lehla a v tříslech mám teď "pruhy". Naštěstí je to přípravek určený pro bledé jedince, takže to není moc vidět a očekávám, že s další aplikací se to ustálí, případně to za pár dní (tj. bez další aplikace) vybledne. Gratuluji si, že jsem investovala dvě stovky a ne původně zamýšlených sedmdesát korun, protože to bych asi skončila jako někdo s vitiligem. Ještě že se teď nechystám nikomu ukazovat nohy. 😁 Známý říkal, že bych se mohla živit jako modelka (doufám, že nemyslel modelku na OF), takže se můžu těšit aspoň tím. No... asi to bylo spíš mazání medu kolem pusy... respektive v tomto případě vylití kýblu medu na hlavu.

Dělala jsem dneska sushi. Trochu jsem to přepískla a byly toho plné tři talíře. Lexa přepočítal, že v restauraci by to stálo tisícovku. No... mě to stálo asi dvě stovky... necelé... 😁 Každopádně cca osmdesát kousků sushi bylo pryč asi za deset minut. Ještě mi zbyla nějaká řasa nori, to bych si zítra k obědu mohla udělat onigirazu, což je takový japonský sushi sendvič.

Saša měl dneska přijet dělat pec a řešit něco s elektrikářem (v souvislosti s pecí), tak mi dopředu avizoval, abych nepouštěla velké spotřebiče, nicméně nakonec se na to vyprdl. Původně jsem odkládala myčku, ale pak jsem se na to taky vyprdla a pustila ji. Je trochu neslušné, že mi nedal aspoň vědět, že nepřijede a já tedy mohu v klidu myčkovat, prát a sušit, jak mě zrovna napadne. Já se ho každopádně už radši ani na nic neptám, protože by mě pak zase obvinil z toho, že ho šmíruju, nebo něco takového...

Žádné komentáře:

Okomentovat