Pozitivní fáze mého cyklu je evidentně pryč, už jsem zase nějaká depresivní. Kamarádka říkala, že by na tyto stavy měl podle nějakého aktuálního výzkumu zabírat Zyrtec (ano, to antihistaminikum), ale problém je, že Zyrtec mě totálně "vypne" a jsem schopná následně prospat celý den jako Šípková Růženka, což by sice na jednu stranu řešilo většinu mých problémů, na druhou stranu když člověk spí, tak obvykle nemůže vydělávat, což by byl poněkud problém.
Mé náladě nepřidalo, že teď řeším se Sašou nějaké "provozní" rozdělení záležitostí, což je pro mě smutné samo o sobě, protože každé takové rozdělení znamená fyzickou rovinu odpoutání a další důkaz k tomu, že už se k sobě prostě nevrátíme. Na druhou stranu tu teď bude Saša na pár dní trochu častěji, protože bude pálit pec, což je pro mě také depresivní, protože mému procesu uzdravování svědčí, když ho nevidím a nemusím ho řešit.
Také jsem dnes měla divný sen. Zase se mi zdálo o tom, že jsme se k sobě vrátili (Minulou noc se mi zdálo, že jsem se zase vrátila do Manderley...). Už si moc nepamatuji okolnosti, ale takové sny mne vždy uvedou do horší nálady, protože se v nich reflektuje rozpor mezi přáním a realitou. Moje podvědomí mi moc nepomáhá, dělalo by mi mnohem lepší službu, kdyby mi posílalo sny o jiných mužích, o koťátkách, o mých oblíbených seriálech, nebo cokoli jiného...
Takže si teď půjdu dát menšího šlofíka, což mi snad trochu zvedne náladu a budu se moc věnovat práci, které mám nyní hodně. O víkendu mám nějaké plány, takže si potřebuji "nadělat" své povinnosti dopředu, abych nemusela myslet na termíny a tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat