Včera jsme vyrazili do Budapešti, což bylo značně poznamenáno tím, že Ida musela vstávat brzy a tak byla strašně protivná. To bylo pořád "tady je tma", "ale teď mi svítí do očí", "mě bolí nohy", "já chci zmrzlinu", "já chci sushi", "ta zubní pasta není růžová", to vše doprovázeno neustálým fňukáním. To jsem myslela, že v jejích skoro osmi letech už to bude lepší, než když jí byly třeba čtyři, ale vlastně je to dost podobné, možná vzhledem k lepším verbálním schopnostem i horší.
Ráno jsme stihli vlak jen tak tak, protože Lexa si musel dvakrát převlékat kalhoty (ignoroval ty, co jsem mu nachystala, a prvně si vzal tepláky a pak nějaké šílené kalhoty, co jsou mu snad dvakrát větší). A zatímco jindy stepuje v chodbě už půl hodiny před odjezdem, nyní byl ultra pomalý. No naštěstí jsme nakonec vlak stihli a dokonce se nám podařilo i vlézt do správného Flixbusu, takže jsme neskončili například v Bruselu, což by ale mělo také něco do sebe.
Cesta proběhla relativně v klidu, až na to Idino fňukání, naštěstí ale rychle usnula, načež jsem usnula i já, takže jsem stihla vidět jenom Bratislavu a její ikonický hrad a ostatní města jsem už prospala. Původně jsem chtěla v buse pracovat, ale zjistila jsem, že aplikace od Microsoftu, které mají v tabletu nahradit kancelářský balíček MS Office, jsou úplně na hovno (pardon), takže jsem hodinu strávila tím, že jsem se snažila najít nějaký editor, jenž by zvládl aspoň udělat mezery mezi odstavci a zarovnat tabulku svisle na střed. Vážně nikoho v Microsoftu nenapadlo, že tyto základní úkony budou chtít lidé v textovém editoru zcela běžně dělat, a nedali je ani do placené verze? Má je akorát online editor v prohlížeči, ten ale zase chybuje (když jsem něco napsala a dala enter, tak to zmizelo). Na co mi je funkce Copilota a dalších bambilion kravin, když si nemůžu ani zarovnat tabulku?
No nic. Pryč od Microsoftu.
Po příjezdu do Budapešti jsme hned zalezli do OC, které je příhodně umístěno u zastávky. Ida tam vlezla do dětského koutku a my s Lexou jsme objednali nějaké jídlo v místním food courtu, kde bylo snad sto provozoven. Byla tam i jedna zaměřená pouze na vepřové maso (ta by se líbila Sašovi), jiná zase zaměřená jen na brokolici (ta se líbila mně). Děti nechtěly zkoušet nic nového, Ida tedy snědla talíř sushi s lososem a Lexa si dal burgera.
Následně jsem zjistila, že automaty na jízdenky v Budapešti jsou stejně na hovno jako aplikace od Microsoftu. Vyřešila jsem to aplikací v mobilu, která je ale bohužel taky na hovno. Ida tedy jela ne tak úplně s platným jízdním dokladem, ale kdyby mě chytil revizor, asi by si o budapešťském dopravním podniku vyslechl velmi nepěkné věci (no a já bych následně dostala úměrně tomu vysokou pokutu, že jo...). Ale nakonec jsme dojeli do stanice, kam jsme směřovali, a od ní je to k našemu bytu jen 10 minut. Přibližně 25 minut je to k dalšímu nákupáku, kam jsme zamířili hned po ubytování. Tedy jsme stihli projít dva nákupáky a nachodili jsme asi deset kilometrů. Tím s nákupáky pro tento výlet končím.
Večer jsme se procházeli po mostě přes Budapešť, to bylo moc pěkné. Všechno je tu krásně nasvícené a i ta divná budovat, která vypadá, jako kdyby přes historický dům někdo hodil moderního "slimáka", byla dost efektní.
Náš apartmán je fajn, v pěkné a asi i bezpečné lokalitě, blízko Dunaje a obecně centra. Akorát jsem při přípravě svačiny zjistila, že tu nejsou žádné nože (jen ty příborové), takže jsem musela při přípravě jídla hodně improvizovat. To ještě majitelé nezjistili, že lidé potřebují k vaření nože? Všechno ostatní k vaření tu je. Hned za barákem, kde bydlíme, je supermarket, kde jsme si nakoupili zásoby. Taky jsou tu všude staničky s myším jedem. Jako fakt všude, v domech i po ulicích. A lidi tu hrozně kouří - cigára i elektronické cigarety.
To je pro dopoledne vše, pokud bude čas, ozvu se večer s dalším hlášením. Nějaké fotky pak hodím na instáč, až jich shromáždím větší množství. Dnes se chystáme jít do akvária se žraloky. Je trochu divné být tu bez Saši, ale Ida se svým fňukáním mi nedovolí nad tím hlouběji přemýšlet (naštěstí) a večer jsem byla tak unavená, že jsem hnedka padla za vlast. To bylo asi dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat