O zatmění, smetaně a českých idiotech

Včera jsme nakonec jeli koukat na zatmění na Zelenou horu. Musím se pochlubit, že moje camera obscura z krabice fungovala fakt dobře, stejně tak jako "promítátko", které jsem vyrobila z papírových tácků, které zbyly ještě ze svatby (tomu říkám re-use filosofie!). Připravila jsem i nějaké občerstvení, takže z toho byl celkem pěkný piknik. Když jsem pak posílala ségře fotky, neprozřetelně jsem z nich neořízla Sašovu ruku, což v mé rodině, která je charakteristická vytvářením obskurních konspiračních teorií, vyvolalo nežádoucí domněnky. To budu muset nějak utnout. A důkladněji ořezávat fotky.

Děti zatmění nezaujalo tak, jak jsem doufala, ale aspoň se podívaly a třeba na to zpětně budou vzpomínat. Iduška se párkrát podívala do krabice a pak běhala kolem s kamarádkou, načež se vyslovila, že ji celá akce zklamala, protože myslela, že to bude epičtější. Lexa, který vůbec nechápal, proč by neměl čumět do Slunce přímo očima, po chvíli oznámil, že se jde "podívat kolem", načež zdrhl kamsi do města za svou přítelkyní. Musím konstatovat, že mě v sedmi letech tedy celá ta záležitost zajímala mnohem více.

No nic, ještě padají Perseidy, na ty budu koukat dalekohledem, nebo z deky na zahradě.

Včera mi kurýr z Tesca přivezl kromě nákupu i nějaké 4 propagační smetany (tedy aspoň jsem si z názvu Rama Crema zprvu odvodila, že jde o smetanu) od Ramy. To se hodí, říkala jsem si, protože smetanu jsem zrovna potřebovala a shodou okolností jsem si ji zapomněla koupit. Když jsem dneska dělala oběd, tak jsem jednu z nich vytáhla, otevřela, ze zvyku ochutnala... a bylo to nějaké divné, nechutnalo to jako smetana, ale zároveň to nechutnalo ani jako zkažená smetana. Koukla jsem do složení, kde bylo podmáslí, palmový tuk, emulgátory, voda, škrob a zahušťovadla. WTF? Proč tak jednoduchou a "geniální" přísadu, jako je smetana, nahrazovat takovou vysoce průmyslově zpracovanou věcí? K čemu to je? Proč furt všude cpou ten pitomý palmáč? Nehledě na ten zavádějící název, protože v italštině je "crema" smetana, v angličtině je to pak "cream". Navíc i % tuku zní "smetanově" - dostala jsem dvě 31% verze a dvě 15% verze. Dokážu si představit, že kdybych v obchodě spěchala a toto se nacházelo v regálu blízko smetan, tak to možná i koupím, aniž bych si uvědomovala, že namísto smetany kupuju chemický koktejl. 

Ráno jsem si při své snídaňové kávě projížděla FB, přičemž jsem si všimla příspěvku, kde si nějaká koňařka stěžovala, že jí nějaká paní s dětmi vnikla na neoplocený pozemek. Z fotky u příspěvku, kde byla ona "narušitelka" i s dětmi vyfocená, nevyplývalo, jestli tam byla nějaká dobře viditelná cedule, takže nemůžu soudit - paní si třeba mohla myslet, že je to nějaký veřejně přístupný statek, což ostatně není až taková výjimka, ale třeba je to taky blbka, co nerespektuje cedule, nevím. Každopádně pod příspěvkem se (zase) strhl shitstorm, kde cca 90 % diskutujících paní přálo, ať ji kopne kůň do hlavy, ať ty děti pokouše čokl, ať na ně něco spadne a podobně. WTF? I kdyby paní byla tak blbá, že by lezla na řádně označený soukromý pozemek, tak diskutující jsou stokrát debilnější, když jí přejí takové věci. Češi mi připadají čím dál míň normální... 

Nebo aktuálně na dezinfluencerské scéně patrně nejznámější český k...t Luboš Bailador, účastník nějaké reality show Farma a hrdý držitel řady trestních oznámení na svou osobu, z nichž některá by se snad měla týkat jistých nelegálních aktivit provozovaných s nezletilými chlapci, který na ulici zbušil do hlavy Litevku, o které dokonce věděl, že se léčí s rakovinou (co jsem tak pochopila od YouTuberů, kteří se tomu věnovali, tak ji znal). Je to dokonce tak velký k...t, že o tom následně natočil stream, kde se pochlubil, kolik ran jí dal a politoval se, že ho bolí ruka a natekla mu. Dobře mu tak, debilovi. 

Ostatně je to jen jeden z celé řady chlapů, kteří se za poslední dobu dostali do médií, protože nezvládli své emoce. Před pár dny jsem viděla reportáž o týpkovi, co v OC v Praze rozflákal na záchodech zrcadlo, protože nebylo doplněné mýdlo na ruce. WTF? A to se o ženských říká, že jsou přehnaně emocionální... Řekla bych, že tento stereotyp tak úplně neodpovídá realitě.