Na úvod malé stěžovací okénko. Neustále se řeší vizuální smog v exteriéru - tj. hnusné reklamy, AI slop ve formě letáků a podobně. Ale co neustálé obtěžování online? Otevřete stránku, kde chcete získat nějaké informace, ovšem prvně musíte odklikat XY okének o cookies, se slevami, nabídkou zasílání newsletteru, žádostí o vyjádření vašeho názoru se stránkami (pokud mi něco takového vyskočí, automaticky dávám blbé hodnocení a ideálně i přidávám komentář s tím, co si myslím o obtěžování pop-up okny) a podobně. Koupíte něco na e-shopu a následně vám přijde dvacet e-mailů s žádostí o vyplnění dotazníku. Tady vidím vhodný prostor pro nějakou regulaci, protože denně strávím xy minut odklikáváním různých zbytečných oken.
--------
Dnes jsem měla v plánu udělat si menší "túru" kolem pobřeží po zátokách a mořských jeskyních, ovšem děti řekly ne, takže zažíváme takový klasický dovolenkový den na pláži. Vymyslela jsem výlet "poloponorkou" k vraku nějaké lodi Zenobia, s čímž děti (naštěstí) souhlasily. Tak doufám, že budou ještě volné lístky, až tam dorazíme.😁
--------
Výlet ponorkou byl nakonec the best of dovolená na Kypru (zatím). Začátek byl tedy pekelný. K marině se z našeho apartmánu jde tak, že se jde prostě rovně... rovně... a pořád rovně... a takto cca 25-30 minut. Samozřejmě Ida celou dobu řvala. Prakticky kamkoli jdeme, tak jdu já s Lexou, pak patnáct metrů nic a pak řvoucí Ida. Dneska to bylo doprovázané nadáváním, kdy mi Ida řekla, že jsem hnusná a blbá a nic jsem pro ni na dovolené zatím neudělala... ehm... zde bych ráda zmínila dva HappyMeals, předraženou zmrzlinu, deset mini koblížků s čokoládou, dvakrát sushi, chipsy s Ronaldem, krevetové chipsy a samozřejmě kilometrové nošení dvacetikilové Idy na zádech.
I přesto jsme do mariny dorazili včas a stihli si koupit lístky. Pro dva dospělé (za Lexu už bohužel všude musím platit plnou cenu) a jedno dítě to bylo za 1.500 Kč (přepočteno z Eur). Loď má prosklené dno, tj. vidíte vše pod sebou a kolem sebe. V ceně jsou nápoje (voda, pomerančová limonáda, sprite a bílé víno). Na palubě je i WC a sprcha. Výlet trvá 2 hodiny. Prvně se pluje k vraku lodi Zenobia, která se potopila na své panenské plavbě roku 1980 z důvodu technické poruchy. Na palubě zůstala auta, která loď vezla z Řecka na Kypr. Loď je cca 40 metrů pod hladinou a z semi-submarine (jakože poloponorky) je velmi pěkně viditelná. Posádka házela do vody krmení pro ryby, takže bylo možné si prohlédnout i ty. Viděli jsme spoustu menších modrých rybek, asi to byli sapíni a ostenci, já pak viděla i mantu.
Největší zážitek byl samozřejmě ten vrak. Loď nad ním několikrát proplula, abychom si ji mohli důkladně prohlédnout, pak zastavila a byla 30minutová zastávka na šnorchlování. Já nejšnorchlovala, ale Iduška trvala na tom, že půjde do vody, tak jsem ji tam vyslala vybavenou záchrannou vestou a Lexou, kterému se teda moc nechtělo. Na lodi jim půjčili i šnorchlovací masky. Oba vlezli do vody, koukli pod hladinu a pak zase velmi rychle vylezli. Lexa říkal, že voda byla dost průzračná, takže viděl celý vrak pod sebou a že ho z toho až jímala hrůza, takže zase rychle vylezl.
Cestou zpátky jsme zase pozorovali mořský život. Mimochodem - ten vrak je vzdušnou čarou přímo naproti našemu apartmánu. 😁
Pak jsme šli na zmrzlinu a procházkou domů. Lexa tu chodí v noci ven (obvykle od osmi do desíti) a loví kamarády, už ulovil pár Britů a nějakého Poláka s Le Ferari. Takový skill bych potřebovala taky.
Já s Idou šla ještě večer na pláž a do moře. V noci je to super, nepraží slunce, voda je teplá, všude světla, hudba a neony... Byla by to super destinace na bydlení, kdyby tu neměli blbou kanalizaci (nemůžete házet toaleťák do záchodu... ale třeba je to problém jen těch starších domů) a kdyby většina zástavby nebyla taková "jihoitalská". Na rozdíl od jižní Itálie tu ale není takový bordel ve smyslu odpadků všude možně - odpadků na veřejných prostranstvích je sice více, než třeba u nás na Vysočině, ale zase nesrovnatelně méně, než na takové Sicílii, kde jsou lidé schopní vyhodit nábytek doprostřed kruháče. Zatím nejvíce je mi tu sympatický život po setmění.
Žádné komentáře:
Okomentovat