Zdál se mi dnes další sen o bývalém, ale tentokrát ho tu detailně popisovat nebudu, protože by to tu mělo mít nějakou alespoň základní úroveň cudnosti. Asi na mě jde jaro, nebo nevím. No každopádně v tom žádná symbolika nebyla, bylo to velmi konkrétní. Naštěstí mi Saša příhodně napsal, jestli bych v podstatě nepřevzala vyzvedávání Idy ze školy a její vození na gymnastiku v květnu a červnu, což mi libido poněkud usměrnilo (lépe řečeno umrtvilo).
Nevím, jestli zcela pochopil koncept rozchodu, protože se mi zdá, že si z něj vzal jen to, co se mu hodí (volnost, svobodu, nikdo mu do ničeho nekecá), ale takové ty pozitivní vztahové věci, jako například že ho organizačně podpořím, když to bude potřebovat, by si nejraději ponechal. Každopádně pokud si někdy stěžoval, že ho nepodporuji, tak by se měl chytit za nos, protože to ode mě de facto automaticky očekává.
Pro mě by to ale neznamenalo věnovat půl hodinu dceři navíc, což by mi samozřejmě nevadilo - problém je, že zatímco on bude mít při takovém uspořádání "volno" (samozřejmě nemyslím volno jako veget, ale volno jako úlevu od části povinností), já bych si neoddychla. On by měl vždy týden bez povinností a týden s polovičními povinnostmi, já týden s povinnostmi a další týden s polovinou povinností. Zatímco teď mám vždy týden víceméně volné pole působnosti, protože Lexa už mou přítomnost zase tak moc nepotřebuje a nevyžaduje, teď bych si nesměla nikam zajet, nebo tak něco.
Ještě jsem mu ani neodpověděla, protože tak nějak nevím co.
Do toho řeším takové ty běžné problémy, jako například rozbitou popelnici. Poloupadlo nám u ní dno, tak jsem seznala, že je čas na výměnu. Někdy to zařizuje obec nebo svozová firma, ale ta naše prý ne, taže jsem to musela zařídit jinak. Každopádně budeme mít konečně popelnici, u které se nebudu bát, že se každou chvíli rozpadne, což je dozajista výhoda. Hnusná popelnice už jen dokreslovala kolorit naší hnusné zahrady, která bude chtít poněkud uklidit. Už jsem se do toho chtěla pustit před pár týdny, ale pořád mi do toho něco lezlo, takže jsem vždy udělala jenom něco...